Neradím, ale někdy se mnou cuká blbost některých rodičů. Například minule jsem viděla maminku s kořárkem na chodníku a s chlapečkem asi čtyčletým, který šel s ní, ale šel po kraji dost frekventované silnice. Nejdřív jsem si myslela, že si ho maminka nevšimla,protože šel asi dva kroky za ní, ale pak se na něj otočila něco prohodila a šla dál jako by se nechumelilo a kluk pořád na silnici.
A jednou můj tatínek požádal maminku na nádraží,kdy čekali na vlak, jestli by si nechtěla chytit za ruku a pohlídat své dítě, protože vlak každou chvilku přijede, tak aby pod něj dítko nespadlo.No s pochopením se nesetkal,paní mu vynadala ať si všímá svého. Ona ta maminka se tam totiž zapovídala se svou známou a dítěte si vůbec nevšímala a to si běhalo blízko koleje na kterou měl přijet vlak. Bohužel na upozornění regovala, dle mého, dost nepřiměřeně.