Žžena

má milá - o své rodiče jsem se starala, jak jsem mohla, žijíce více jak 200 km od nich .. zemřeli a já dnes nechápu, proč jsou mé děti jaké jsou. Trochu mi poskytl odpověď psycholog - mé děti nevyrůstaly v "mé" rodině, ale v rodině svého otce - já se od svých rodičů a jejich vlivu bohužel odstěhovala těch 200 km. Jsou tedy vychované rodinou partnera, otce a jsou jejím otiskem. Bohužel mi to dochází až v 50ti etech, co se stalo. Vždy mi vadila manželova rodina, vždy jsem viděla rodíl - nikdy mě nenapadlo, že ten rozdíl se otiskne do mých dětí.....

Já si začínám šetřit, mé milé.. ještě na to mám pár let, ale začínám, jelikož jsem prozřela. Nečekám od nikoho nic.