Špatná máma určitě nejsi, uvědomuješ si to a chceš to řešit. Krámování skříněk v kuchyni je pro děti v určitém období součástí poznávání světa a indikátorem toho, že je všechno tak, jak má být. Já jsem u prvního syna měla ještě ohrádku, kterou jsem používala, když jsem klepala maso, ptž jsem nechtěla, aby mi lezl do syrového kuřecího. Od druhého dítěte máme v kuchyni ten vysoký ikeácký stupínek, aby naopak mohli za mnou. Pokud dělám něco jo choulostivého, tak to dělám v době, kdy spí, jinak to prostě někdy dělají se mnou. Díky tomu, že tam jsou se mnou, tak se naučí v té kuchyni pohybovat. A navíc, když to nemají zakázané, tak je to ani tak nepřitahuje.
Když krámoval prostřední, měla jsem pojistku na jednom velkém šuplíku, do kterého jsem dala mouku a takové ty věci, které jsem nechtěla mít pořád rozsypané. Stavěl z hrnců na zemi hady, později, když ho to přestalo bavit a vyrostl, tak s bráchou "jezdí na výlet", stavějí z matrací "auto" a nosí si do něj kde co.

Ještě jedna rada, když nejste doma, doma se nenasviní