Přidat odpověď
Nesnaž se být pefektní.
Mám to jako ty, jen dítě 2 roky a 3 měsíce. Muž chodí v sedm v průměru také.
Já teda zábranu nemám a batole se mi pod nohama motalo vždycky, někdy jsem ho dala do židličky, ale často jsem si vaření jen nachystala, muž přišel z práce a těch 20 minut batole pohlídal, než jsme skončila se smažením, které je nebezpečné ve společnosti dítěte, krájet a chystat se dá, to jsme zpívali. Nevařím jídla náročná na "teď musím". Tj. třeba super je kachna, vrznu ji do pekáče, vyndám za 7 hodin či ráno, knedlík koupím, zelí je hned (z kysaného), různé studené večeře ("zobání"), polévky, pečené brambory ve slupce, atd...
Dále:
Luxuju a uklízím 2x méně často, zatím z toho nikoho nekleplo.
Nežehlím.
Když mám někdy večer dost a nebo přivýdělek, zavolám manželovi, ať se staví pro pizzu (cca 1x za 2 týdny) v "okýnku" na metru.
Každý večer si dám s jedním z děcek vanu, tam zrelaxuju a zároveň unavím děcko. Když máš jen jedno, můžeš si to dopřát kdykoliv přes den.
Stáhnula jsem krtečka a cca 100 českých zpívánek a od 14 měsíců ráno děcko prdnu před krtečka/písničky, vrazím mu do ruky pítko s mlékem a mám skoro hodinu na poklizení, přípravu snídaně, umytí se, atd... nebo hodinu chrápu XD
Když dítě odpoledne usne, NEUKLÍZÍM, ale odpočívám také.
Sicxe je doma celkem binec, ale zase jsem v pohodě a odpočatá víc než u prvního dítěte, kde jsem se ze všeho nervovala, abych byla dost dobrá.
Předchozí