Jsou i jiné modely a u nás to zavést chtělo "trochu" odvahy - oba jsme klasicky vystudovali a nechali se zaměstnat, což má hranice. Takže pokud jsme se blížili do míst, kdy přicházela fáze "uříceného vlčáka s vyplazeným jazykem" jsme dělali změny, změny, změny - buď jeden nebo druhý nebo oba zároveň. Nepřizpůsobovali jsme se situaci. Takže při jednom dítěti jsem dálkově studovala, u dalšího dokonce nešla na mateřskou a pokračovala v práci, protože jsem nás uživila všechny a doma zůstal partner. Když jsem po roce na projektu skončila, byl partner už ve fázi podpisu smlouvy na svůj roční kontrakt a plynule jsme se vystřídali. Byly doby, kdy jsem zůstala s dětmi úplně sama a kdo by se chtěl uštvat, když musí bděle fungovat. Nenecháváme se zaměstnat, jsme oba na volné noze a pracujeme na kontrakty s dobou určitou. Když jsem otěhotněla naposledy, tak jsme zůstali první měsíce doma oba, protože jsme si to chtěli užít a dokonce jsme se pohádali, kdo tentokrát bude živitel.. Vzali jsme si nakonec půjčku. Předesílám, že můj partner je opravdu partner a že mám za sebou jedno destruktivní manželství, které mě hodně poučilo a naučilo.
Všechno jde, když se chce a i když jeden nechce, tak pro toho druhého to neznamená, že to nejde...