Jsem obojí, i hodná máma, ale přísná máma, 2 děti a každé je úplně jiné, syn 5 je velká osobnost, sanžíce si prosadit za každou cenu svoje, je schopnej se dohadovat a diskutovat, proč nemůže to a ono klidně i hoďinu, je takový svůj, jde si za svým, i když se mu něco zakáže, odmítá autoritu u kohokoliv, nějaké pravidla u něj neexisují, i ve školce s ním učitelka má někdy problém, takže u něj musím být dost přísná, a když to nejde po dobrém tak po zlém skrz fyz. trest ale je i hodně společenský, nemá vůbec ostych, ve světe se určitě neztratí. Dcera mladší ta je opak, bázlivá, všeho se bojí i obyč věcí jako moucha, zvuk letadla, mravenci v pískovišti, má ráda to svoje rodinné zázemí, pocit jistoty, a uní když se řekne nesmíš, nedělej to tak poslechne, problém není. Ale jinak celkově jsem pohodová máma, více flegmouš, to co jiné zvedne ze židle tak mě nechává v klidu, zasahuju až když hrozí opravdu nebezpečí, nechávám dětem volnejší vývoj,aby si všechno ozkoušeli sami, přišlo si na to sami, spíš je vedu prakticky, aby si uměli sami poradit když přijde problém.