Hilly, bohužel to mám dost podobně.
Jak tu píší holky, že nesnáší doma hluk a děti to respektují - to tedy mohu jen tiše závidět.Naše děti (3 a 6) jsou neustále slyšet.Tedy zejména mladší, ten starší vlastně jen v případě, že nemůže vydýchat mladšího (menší staršího provokuje, pošťuchuje atd.).Přejde to někdy????Starší je introvert, tichej, hodnej,přemýšlivej, bohužel přecitlivělej.
Mě pak právě hrozně mrzí, že na ně křičím, na staršího tím pádem často neprávem, ale nemám nervy neustále soudit kdo, jak ,co a proč...uááá, štve mě to, beru to jako svoje selhání.Ale jak to co nejlépe vyřešit?????