Tak já bych hlavně nepletla pojmy prevence a preventivní prohlídka.

Prevence gynekologických problémů je především včasné poučení a z něj pak plynoucí zodpovědné chování a hygiena. Součástí prevence mohou být i preventivní prohlídky, pokud člověk nedůvěřuje svým schopnostem případný problém rozeznat nebo pokud má významné genetické dispozice.
Když vezmu běžné preventivní prohlídky u praktického lékaře. Ty první probíhají každých pár dní, potom týdnů, pozděj se ustálí na odstupu dvou let, jak riziko toho, že by se mohlo něco zanedbat, klesá.
U zubuře zase naopak, než dítě začne zuby pořádně používat a než je zatíží nadměrným užíváním cukrů a džusů a medu, není moc co hlídat. Později, zhruba od druhého roku věku, už mají prohlídky smysl, protože mohou odhalit problém ještě dřív, než začne bolet, ale pořád to znamená, že už tam nějaký problém je, jen prohlídkami se problému nezabrání. Pouze pořádné čištění zubů a štěstí na "dobré geny" může problémům předejít. Ale prohlídky jsou už jen proto, aby se případný problém nezhoršil, ne aby nevzniknul a u zubů má to specifikum, že problém se vyskytuje i bez doprovodných příznaků, které ale u ostatních orgánů většinou jsou (zvýšená teplota, svědění, menší či větší bolest, nevolnost, nebolestivý novotvar, výtok, zarudnutí, kašel, rýma......).
Prevencí některých nemocí může být očkování, ale pro to se třeba k zubaři nechodí. Vlastně mě při této debatě napadlo, jak je to s očkováním proti rakovině děložního čípku, jestli to řeší gyndař nebo praktik, to je totiž možná jediný důvod, proč bych šla na gyndu s holkou "prebetivně" a to ještě kdo ví jestli, pořád to nemám úplně ujasněné, zda ano či ne....

Na začátku diskuze jsem si vůbec nebyla jistá, jestli s holkama půjdu a hlavně kdy.....ale teď mám jasno, že pokud opravdu nebude zřejmý důvod, tak spíš ne. Svoji doktorku jim také asi nedoporučím, kvůli dojíždění, spíš se pokusím pomoci jim najít nějakou bližší. A jak znám nejstarší dceru, bude to určitě žena. A kdy nejpozději? Nevím....

Sama jsem se na gyndu dostala až skoro v devatenácti, v tu dobu už jsem byla dávno sexuálně aktivní, tenkrát stačil kondom a já se tak strašně styděla tam jít (měla jsem od malinka problém se studem, styděla jsem se i sama před sebou, nesnášela jsem vlastní nahotu a to, že o tom se mnou doma nikdo nemluvil, mi vyhovovalo....a kdyby někoho zajímalo, jak jsem tedy zvládala sex, tak ve tmě mi to nevadilo ). No a když už mě tam kamarádka z VŠ vzala, tak dřív, než mě doktorka mohla vyšetřit, musela mě nechat odvézt sanitkou, dostala jsem silnou ledvinovou koliku a skončila na urologii. A tam se mě nikdo na nic moc na nic neptal, prohlíželi mě pánové, mladí, staří, všichni tedy v pohodě, takže když jsem pak šla znovu na gyndu, tak byl problém se studem víceméně vyřešený .