Taky mi to přijde jako velmi zkreslený pohled na rodinnou smečku... Já naopak musím říct, že právě díky tomu, že těch dětí mám víc, si jejich individualit všímám. Když jsem měla jedno dítě, měla jsem tendenci ho pořád někam škatulkovat, k něčemu přirovnávat. Když se narodilo druhé dítě, byla jsem překvapená, jak znatelný je mezi nimi rozdíl už od porodnice... A když jsem čekala třetí dítě, čekala jsem zároveň i na to, jestli to zase bude jiné. A bylo ... Díky tomu mnohem víc cítím, že jsou rozdíly, se kterými děti přicházejí na svět... a mnohem víc se tím rozdílům přizpůsobuju. A tudíž i mnohem víc vnímám jejich individuální nastavení, jejich rozdílný potřeby i přání. Ne, že by to u jednoho dítěte nešlo, ale já musím říct, že mně se každým dalším dítětem zvětšuje citlivost pro jejich jedinečnost a odlišnost. A to podporování individuality dělám cíleně, byť "minutově", ale možná mnohem vnímavěji a intenzivněji, než kdybych měla jen jedno nebo dvě děti...