Xantipo já už přesně nevím, je to tak dávno. Prostě jsme jen tak kecali a vyplynulo to z hovoru, nebyl to určitě žádný výslech. Táta mne vychovával sám(mamka umřela, když jsem byla batole)a měli jsme(máme naštěstí dosud)vždycky moc pěkný a otevřený vztah. Nikdy mne nementoroval, radil jen, když jsem si o radu řekla,zato mne vždycky vyslechl a v rámci možností podpořil. Snažím se si teď při pubertě mých dětí vždycky včas vzpomenout, jak mi byl jeho způsob výchovy příjemný a jak bych tenkrát těžce nesla, kdyby mne mentorovala a kontrolovala ustrašená matka .