Je rozdíl na sebe střílet při hře a v situaci, kdy dítěti něco nedovolím nebo zakážu. To už jaksi není hra. A pokud to dítě, jak zakladatelka píše, je schopno reagovat tak, že řekne "Já tě zachráním", tak si to uvědomuje. Což je správně.
Správné je, že ví, jaké důsledky střelba má (maminka usne a už se neprobudí). Taky bych to takhle dítěti řekla.
Neříkala bych mu o vězení, některé dítě by se třeba neleklo a bralo by to jako plané vyhrožování. Tím bych vlastně přistoupila na jeho hru - on mě vyhrožuje střelbou a já mu vyhrožuju vězením.