Taky mám jedno a taky další nechci.
Mám v tom jasno od synova porodu, a o už bude 5 let.
Nevím proč mají lidé zažito že mít jedno dítě je "divné", mě to přijde naprosto normální, naopak mi třeba přijde divné mít děti tři... ale co, každého jeho věc.
A strach? Strach mám o jedno, měla bych i o pět, to nějak nechápu. Člověk se přeci bojí o všechny děti a svoje blízké, nezáleží na počtu.
Ale abych to napsala celé, přítel má 2 děti z manželství a já 1, takže v podtstaě máme ty děti také tři
Ale o svém, dalším neuvažujeme naštěstí ani jeden.