Přidat odpověď
Jejdo a Renko, přesně tak.V pubertě jsem zažila tři úmrtí náctiletých dětí, dvě z těch dětí byli jedináčkové a rodiče to nedali.....v jednom případě sebevražda, v dalších případech žijou,ale sjou to chodící mrtvoly.Jo a už nejsou ani spolu. Třetí dítě bylo syn našich sousedů, zabil se v 18ti v autě.Rodina to nějak zvládla, jen matka to dlouho překonávala,ale protože ten kluk měl mladší sestru, nějak se "dala"dohromady. Teď mají ti rodiče od té dcerky i vnouče a když vidím pyšnou babičku, říkám si, že je určitě i šťastná.Určitě jí to bolí,ale má pro co žít....
Je to každého věc,ale lidi,co mají jedináčka, podle mě příliš spoléhají na štěstí.
Předchozí