Tak za prvé: v životě bych si nepřidala rodiče na facebook.

Za druhé: nemusíš jí všechno vysvětlovat - kdo Ti řek, že musíš? (já např. mám s tátou celej seznam témat, o kterých se s nim nemůžu bavit a když na ně přijde řeč, tak ho jednoduše ignoruju, dokud téma neopustí - nejvtipnější téma je, že postižení patří zavřít do ústavů a jeho vnuk v žádnym případě není postiženej).

Za třetí: na poznámky typu "to chceš jít ven bez čepice?" standardně odpovídám "To fakt nechápu, jak je možný, že celý ty roky bez Tvýho dozoru přežívám a neumřu hlady ani zimou". Tím, že to říkám pořád dokola furt stejně už někdy doříkává větu za mě s komentářem, že jsem drzá nebo nevděčná.

Je to stejný, jak s chlapama - záleží, jak ty sama sebe vnímáš - jestli se z toho budeš hroutit nebo si z toho dělat srandu.