Neberu si servítky a když se mi u mě doma chování nějakého dítěte nelíbí, tak je mi úplně jedno, jak to mají doma, ale u mě bude respektovat moje pravidla, byť třeba u nás je to tak, že v případě slušného počasí se v přízemí nezouváme, takže trvám na tom, aby se tam nezouvalo ani to dítě, které přijde na návštěvu, jakkoli by z domova bylo naučeno tisíckrát jinak (nehodlám se cítit blbě za to, že si ušpinilo ponožky ). Když ode mě cizí dítě něco chce, nedám mu to do té doby, dokud si neřekne tak, aby to bylo přinejmenším slušné... to samé platí pro děkování, pro zdravení a tak dál. Co mně vadí, to si ve svém! prostoru řeším a nečekám, že to za mě bude řešit maminka onoho dítěte, protože ta mi přece do hlavy nevidí... dítě, pokud ke mně chodí častěji, se rychle naučí, že tady platí taková a taková pravidla, zvládají to všechny děti bez výjimky, stejně jako zvládají moje děti to, že na návštěvě, kde jsme my, zase musí respektovat pravidla, jaká platí tam, byť je to zouvání se před obývákem i z bačkor
A pokud jde o ten obchod - dovedu si představit, že bych to u svého dítěte neřešila, kdy bych dítě jen usměrnila a dovedu si představit i situaci, kdy bych to řešila velmi... vždycky záleží na konkrétní situaci, konkrétním rozpoložení mém i dítěte