Sedím a chovám dítě, chovám, dítě usíná, sedím, sedím, koukám při tom na telku, najednou se přistihnu, jak řpemýšlím, zda neslyším dítě že pláče z ložnice. bystřím uši a ujistím se že ty zvuky pocházejí z filmu a ne z ložnice. pak mi klesne zrak a vidím, že to dítě držím v rukách, takže z ložnice určitě brečet nemůže...