Starší dcera mi tuhle řekla před spaním: " ...přezdívka.., ty můj miláčku" .
Já svojí mámě říkám celý život mami nebo maminko atd., ale jako dítě jsem se jí bála a dneska nejčastější pocit v souvislosti s ní je smutek. Nikdy by mě nenapadlo jí říct jménem nebo snad nějakou přezdívkou. Piedestal hromovládného božstva si -dá se říct- drží pevně (a to mě ani neztrapňovala nějakými "trapnými rituály",když nepočítám rituál výprasku).