Tak jsme si včera po téměř 3. týdnech přivezli prostředního broučka od babičky.
Byla jsem moc ráda, že tam mohl být, protože mi to usnadnilo posledních pár dnů těhotenství + dobu v porodnici + týden od porodu doma. Zkrátka to bylo ideální. Babička má bazének, takže v těch vedrech využil maximálně i koupání, takový program bych mu nemohla nabídnout.
Jenže, babička je duše dobrá, hodná a přehodná a broučka miluje láskou nekritickou, tudíž brouček tam málem zapomněl se sám obléci, nějaké prosím nebo děkuji už také nemá ve slovníku, ale nejvíc mě trápí, že cokoliv, kdekoliv odloží, očekává, že to po něm seberu a uklidím, jak tomu zřejmě činila babička... Jenže narážíme na to, že já tak činit nechci a nutím broučka se vrátit do starých kolejí a ono to skřípe (stejně jako já zubama). Jsem moc ráda, že ho mám zase doma, ale děsím se té doby než se zase vrátí k normálu.
Jak dlouho vám trvalo než se vaše dítka po prázdninách zase vrátila k nějakému režimu? Já vím, mám být trpělivá a neremcat (na babičku neremcám, je to zlatá, dobrá duše, nemůže jinak)... jenom to bude pro broučka i pro nás zase sakra těžké!
Jo a ještě nás čeká návrat nejstarší broučenky, to už mi teď vstávají vlasy hrůzou na hlavě :_))