Tchánovci mi tykání nenabídli, a i kdyby, tak bych to "nedala", nejsou ten typ...
V podstatě jsem je moc neoslovovala, s tchánem si nevím rady do dneška... ale teď už to jedu trochu přes děti.. takže o nich mluvím jako o babičce a dědovi, někdy je tak snad i oslovím, ale jde-li o děti: Babičko, mohla byste,.. Dědečku Andulka by chtěla...
Jinak ten vztah s nimi je takovej "divnej", oni jsou sví, ostýchaví, ale i jednodušší, obyčejní.... zase lepší, než kdyby to byli nějací MUDr, Pudr, CSC .. a povyšovali se a snědli všechnu moudrost. To je mi milejší, když jsem pro ně zdrojem informací já