Moje rodina je velmi rozvětvená, takže si všichni říkáme jménem, protože když se řekne třeba "teta" tak není jasné, která z těch šesti by to mohla být.

Když mi tchýně nabídla tykání, zeptala se mě, jak jí budu říkat. Já odpověděla "No Jano". Ona se zatvářila dotčeně, že jí v rodině nikdo jménem neříká a že jí všichni říkají "mami". Na to jsem jí já řekla, že jí mami říkat nemůžu, protože máma je pro mě jen jediná osoba na světě (stejně jako táta nebo ségra). Že u nás v rodině si všichni říkají jménem. Ona se dál tvářila dotčeně, ale už nic neřekla, já taky ne a na tom to zmrzlo. Čili já neměla jak jí říkat, tak jsem ji neoslovovala (do té doby jsem jí bez problémů oslovovala "paní X"). Vyřešilo se to po 3 letech, kdy se nám narodilo dítě a od té doby jí říkám "babi".

Fakt nechápu, odkud se vzal ten nelogický zvyk říkat tchánům maminko/tatínku. Švagrům přeci taky nezačnu říkat ségro/brácho.