Souhlasim se vsim, co jsi napsala... V zasade vsichni rodice maji tendenci videt nadprumerne nadani ve svych detech a neni to zas tak nijak prekvapujici. Rekla bych, ze pokud i okoli si vsimne nadprumernosti ditete, ma to vetsi vypovidajici hodnotu...na druhou stranu spousta nadanych dite je plachych a pred cizimi se nijak neprojevuje. Muj prvni syn byl odmalinka hodne narocne dite, zpetne jsem si uvedomila, ze se od prvnich chvil sveho zivota nudil, pokud se s nim neco nedelalo. Tim padem mel vice podnetu nez je bezne, coz ho zase stimulovalo vic, takze prospival rychleji (je to takovy zacarovany kruh). Dnes je mu 10 let, je clenem menzy, ale neni to zadny genius, nicmene ve skole ma velke problemy, opet kvuli nude (nesnasi napriklad opakovani uciva). Druhe dite (dcera) byla proti nemu naprosto normalni dite, ktere jsme vzali s sebou prave do zminovaneho Centra nadani, kdyz jsme tam sli se synem (to ji bylo necelych 6). V zasade jen tak bokem udelala nejaky test a pani, ktera ji testovala rikala, ze nekoho takoveho tam nemeli skoro rok, byla z ni uplne nadsena, jeji vysledky byly opravdu vysoko (zejmena v logickem a prostorovem mysleni). Musim priznat, ze mne to naprosto zaskocilo a prekvapilo, protoze mi dcera prijde jako normalni dite. Ani jedno z deti necetlo ani nepocitalo nez sly do skoly...

Treti ditko je prave trilete a mluvi silenou smesici ciziho jazyka a cestiny (jsme v cizine) a ja se porad ptam, jestli vubec nekdy bude mluvit jako clovek)