Vejce, podle tohohle popisu tam rysy AS jsou. Nevím, jak je to v tomhle věku s přesnou diagnózou, ale já jsem si v synových 3 letech byla s AS skoro jistá, do pochyb mě vždy uvrhly psycholožky, které AS vyvracely. Nakonec synovi AS bylo diagnostikováno v sedmi letech opravdovým specialistou, dost pozdě jsem pochopila, že většina psychologogů na tuhle diagnostiku nemá...

Tohle běhání po všemožných neurologických a psychologických vyšetřeních je hrozně stresující a po zkušenost jsem přesvědčená, že zbytečné. Touhle cestou syn nasbíral z různých vyšetření víc traumat, než že by mu to nějak pomohlo. Dnes je potřeba mít na všechno papír místo toho, aby se dítěti dal prostě prostor a čas na vývoj. Pořád svoje děti srovnáváme s ostatními, místo abychom je braly takové jaké jsou a necháváme si radit od "moudřejších" místo abychom věřili sobě a svým instinktům. Nikdo nezná naše dítě líp než my sami.

Jestli se chceš ujistit o AS, syna objednej k někomu, kdo má v této diagnostice opravdu zkušenosti (doktorka Krejčířová například). My jsme u ní byli jen jednou, potvrzení diagnózy AS bylo uklidněním především mě samotné, všechny další informace jsem si musela najít sama - na internetu, v knihách.

Určitě synovi neublížíš, když se k němu budeš chovat, jako by AS měl, ve školce můžeš říct, že na AS je podezření. Já jsem to řešila tak, že jsem každé učitelce půjčila knížku, aby si o AS něco přečetla, je to účinnější než papír od psycholožky, vždy to pomohlo nejvíc.