Markéto,
všechny děti ne... syn opakování akustických "blbin" vyloženě nesnášel. Spoustu pitomých her dokázal vždycky hrát do zblbnutí a drží ho to dodnes, ale na ty říkačky byl přímo alergický. Možná je to dědičné, pamatuju si, jak mi drásala nervy mladší sestra, když si vymýšlela nesmyslný říkačky a jela to x krát po sobě. "Čimčárek si hraje na kytáááárku, dřív než se ukládá k spánku, hraje si ještě na kytááááárku," to bylo snad ze všeho nejhorší.