Čeho se bojím? Že nebudu mít do budoucna dost síly. Manželův stav se dá označit teď za lepší, ale za týden (nebo až se vrátí do kolotoče života) taky být nemusí. Vidím to při návštěvách. Čeká nás ještě spousta práce. Na děti jsem dnes při vypravování do školky a školy už byla netrpělivá. V práci se mi hromadí resty. Budu mít na to síly? Vím, že je jen tady a teď, ale v hlavě mi toho tolik lítá, že je těžké si pevně a vzpříma stoupnout. A to právě řeším, jestli jsem slaboch či ne. Jestli mám právo plakat či ne. Pomoc potřebuje teď hl.manžel, ale smím - byť trochu - být ta, co otočí pozornost na to, že i já pomoc potřebuju? Smím si ji dovolit?