Přidat odpověď
Nepřipadala jsem si jako kladný hrdina, ale jako vůl, který nemá jinou možnost.. přišlo mi to správné, pro ně všechno udělat, aby se malá narodila a ti starší vystudovali.. aby měl manžel své zájmy, co chtěl a nemusel se kvůli mně a dítěti omezovat.. nakonec on byl psychicky mimo - já byla jediná schopná..
problém byl, že on byl psychicky mimo jen přede mnou - ostatní to nevěděli.. nebyla to totiž nemoc, ale projevy hysterie.. před ostatními se choval normálně - to mě pletlo, před mnou předváděl psychickou nemoc včetně návštěv psychiatra a léků.. dodnes se v tom snažím vyznat, ale už mi to začíná být jasné
a pomohlo mi to pochopit, že není třeba být silná.. :) není třeba.. se honit..
Předchozí