Málokdo unese, když zjistí, že si z něj někdo vystřelil, nebo z něj udělal blbce. Většině lidí to připadá jako "menší škoda", než když se především snaží neublížit.

Správně by to zřejmě mělo být naopak, případně nereagovat vůbec, když už mám své ego natolik přecitlivělé, že to následně neunesu, právě pro to, že tam je určitá pravděpodobnost toho, že ublížit můžu.

Nejsme svatí, no.
Na jedné straně se zhroutíme hrůzou z podrazu, podvodu a krádeže, když někdo jede dvě zastávky "na černo", na straně druhé klidně risknem, že někomu ošklivě ublížíme, jen abychom neznemožnili svoji poctivou a slušnou dušičku.