Než syn nastoupil do školky, nejedl doma skoro nic, s jídlem to byl každodenní boj. K mému překvapení mi učitelka hned po jeho prvním dnu stráveném ve školce říkala, kolik toho snědl a kolikrát si co přidal Tehdy jsem koukala jako opařená. Platil na něj davový syndrom. I když jsem mu koupila úplně ten samý jogurt, který měli ve školce k svačině, doma ho nejedl. Mezi kamarádama jo.

Dneska chodí do školy (a stravuje se z té samé jídelny co ve školce), nad obědama někdy remcá, někdy ne. Teď to má totiž zase naopak - doma jí všechno a hodně, ve škole nic moc.