Teda Péťo..............tohle téma je jak ušitý.
Mám to podobně..........jedna v první třídě, druhá začala do školky a já lítám do práce - na plný úvazek. Ráno vstávám v 5 - snídaně, svačina. Někdy zdrhám v 6 do práce a odváží manžel, někdy v 6 budím děti a rozvážím já. Pak o polední pauze převést starší z bodu A do bodu B - kroužky. Odpo zase posbírat děti a domů. Připravit věci do školy, úkoly, oblečení na druhý den, večeře, uložit děti, poklidit............a vidím všechny svatý. Teď do toho všeho ta mladší do školky chodit nechce, takže jezdíme s brekem - takže nervyčky pracujou Minulý týden jsem do toho všeho řešila ještě pesana - musely jsme ji nechat uspat no a to mi moc nepřidalo. Bolí to hrozně No a aby to nebylo málo, tak tím jak toho mám plný kecky a plnou hlavu toho, kam a koho odvést a co kde zaplatit a kam podat přihlášku, tak jsem podrážděná a hádáme se ještě s manželem - nechápe mě. No prostě na budku Takže tě úplně chápu. Ale věřím, že bude líp. Všechno se uklidní, zvykneme si na nějakej režim a určitě bude fajn
Držím palce a přeji hodně štěstí