Alixo..,

upřímnou soustrast.....

Mám též za sebou sebevraždu rodiče - mého otce, týden po mých 11ti letých narozeninách, čili už je to fakt dlouho....ale mohu Ti říct, že můj tatíček se zabil oběšením na klice u dveří, hlavních....nenašla jsem ho, lae má matka.., lae zhroutila jsem se na 4,5 měsíce, so školy jsem nemohla chodit.

Ono to jednou přebolí, ale až fakt časem..už je spousty let.., v únoru to 24 let, co se to stalo a stejně, bolí to pořád.

Klidně se vybreč, spi, nic nedělej, mluv s její fotkou - to mi pomáhalo strašně moc.., cca 3-4 roky jsem s ním takto mluvila den co den..., cítila jsem jeho přítomnost, pomáhalo to....

Holky Ti tu dobře radí...., psycholog, psychiatr je dobrá věc... já to neměla.., možná dobře, možná špatně...ale jednou to zvládnete....držím palečky....