"mám pocit že my maminky by jsme nejraději ordinovaly"

to je naprosto přirozené a nemusí na tom být nic zlého, pokud je ta vůle provázena patřičnou odpovědí na otázku "vím jistě, že je to tak, jak si myslím ?"
Problém s risikem způsobení škody začíná ve chvíli, kdy se pustí do samostudia odborné literatury. Při péči o nemocné dítko má každý pečující svou roli a tu má hrát a nenapovídat do role jiné. Poznání matky jsou nesmírně cenná a matka k nim dochází bez jakéhokoli odbotrého vzdělávání. Jakmile poznání daná přirozeností začne nahrazovat svými názory vyvěrajícími z nějakého samostudia, začně ubývat jak na jejich množství tak na jejich ceně (např. pro její správné rozhodnutí nebo ve významu pro doktora). Dalším faktorem rušícím kvalitu jsou pokusy nacházet shodu (apř. sousedčin malý to měl taky). Nejsou dvě stejná onemocnění.