Já mám teda naprosto oddělen pojmy "starat se o hrob" a "vzpomínat na zemřelého". V naší rodině se hroby pravidelně opečovávají, resp. mění se na nich výzdoba u příležitosti svátků, ale je to provozováno jako technická údržba čehokoli jiného.
Na druhé straně vím, že třeba tchán na hrobech svých rodičů nebyl minimálně 15 let, kdo ví, jestli předtím vůbec.
Za sebe na ty lidi myslím sama kdekoli. Hrob si s těmi lidmi nespojuju a proto ani necítím morální povinnost jej navštěvovat a oprašovat. Beru ho jako úložiště, ale nemám k tomu konkrétnímu místu citový vztah.
Samotné by se mi líbilo spálení a rozprášení v přírodě. Babička si takovýto pohřeb přeje, ale myslím si, že jí ho příbuzní nedopřejou.