Evánku, (img src=adresa obrázku) místo () tyto <> Aspoň doufám

Hurááá, mám burčák!!!

U nás probíhá dramatické zvykání na druhý stupeň ZŠ. Honza šel z extrému do extrému Z žáčka co udělal jen to nejnutnější, obvykle až po několika výhrůžkách a navzdory své inteligenci proplouval s průměrným hodnocením se stal přehnaně zodpovědný student. Před půlnocí chodí s brekem, že nemůže usnout, nemůže přestat myslet na školu, bojí se že učení nezvládne a že hlavně nesmí onemocnět, protože dohnat i jediný zameškaný den by bylo nad jeho síly. V deset večer ještě chodí s prosbami, abych ho znovu vyzkoušela a vyžaduje dřívější budíček, aby se stihl ještě doučit, co neumí dost dokonale. Ale snad už se zklidňuje, krom nespavosti ho bolelo břicho a bylo mu permanentně blivno, to už se hodně zmírnilo. Je mi ho líto, mluvíme s ním horem dolem,ujišťujeme ho, že chápeme náročbnost situace a počítáme s tím, že mu to všechno hned nepůjde na 100% a nebudeme z občasného zapomenutí úkolu nebo pětky dělat vědu, ale moc to nempomáhá. Myslím že problém je v matikářce, hrozně si potrpí na úpravu, což je pro našeho dysgrafika problém. Na jednu stranu ji chápu, ale taky mi to docela zavání přehnanou buzerací. Uf, jsem se rozepsala, omlouvám se.

V pondělí jsem zažila svoji první kontrolu z hygieny a prošla bez ztráty kytičky!