Moje dite ma krome dysfazie (smisene) jeste PAS. Zijeme v UK a syn je dvojjazycny. Do skoly nastoupil ve ctyrech a pul, umel tehdy rict 10 slov, vety ani nahodou a rozumel porad dost blbe. Prvni rok a pul to byl boj. Cteni bez sance, to se vlastne naucil az tak v sesti a pul, takze po dvou letech ve skole. Prvni pul rok skola moc nevedela, co s nim. Pak se nastesti vymenila reditelka a uz to jelo, syn mel za sebou cely tym od asistentu, pres logopedy, sensory team (to nevim, jak se rekne cesky), psycholozku vzdelavaciho programu, ktera pro nej delala ruzne pomucky a sestavovala specialni program atd. Momentalne je mu osm a pul, hezky cte (anglicky, cesky jeste dost kostrbate), pise uz docela rychle, spellovani je porad problem a nevim, jestli nekdy nebude. Sama mam dyslexii a aj byla problem hodne dlouho.
Popravde jsem rada, ze neni v ceskem vzdelavacim systemu, protoze jsem si celkem jista, ze s diktaty by byly problemy a s naslednyma znamkama taky. Ja jako rodic bych se snazila znamky neresit, pokud nepropadne (jakoze doufam ze to snad ani s takovou diagnozou nejde), tak jsou stejne o nicem. Hodne stesti.