V půlce těhotenství jsem o dcerku málem přišla a v té době se dostavil strach, hrozné sny, obavy. Snažím si říkat, že jestli se má něco stát, tak se to stane a i pak bych své dítě nikdy zcela neztratila, protože by se jen přesunulo jinam, kde by na mě čekalo. Trochu to pomáhá ten strach o děti redukovat. A samozřejmě se snažíme omezit rizika (tak na oknech mříže, vaříme jen na zadních plotýnkách, děti se nikdy nekoupou samy, léky a prací prostředky jsou zamčené,zásuvky s krytem, apod.).