Syn to měl donedávna také a to bude mít čtyři. Musela jsem se odstěhovat z ložnice já, protože mě už budilo každé jeho kvíknutí a že jich bylo za noc mnoho. Takové to kopání kolem sebe a pláč, to mi přijde, že ho něco vzbudilo (doteď netuším, jestli nějaký noční děs nebo sen nebo nějaká nepohoda?) a nevěděl si totálně sám se sebou rady. Na nás stejně nereagoval, pokud jsme ho neprobrali úplně a to chtěl hned spinkat. Teď už se budí spíš, že má žízeň apod., ale zase strašně cestuje, muž ho má u sebe na letišti. Přeju hodně sil, myslím, že se to zlepší až věkem