Taky nechávám syna rozhodovat, ale není to vždycky zrovna v podobě "chceš A nebo B"?
To, co by chtěl, vychází spíš od něj, ta rozhodnutí vycházejí z aktuální situace.
Je zvyklý v podstatě na značnou autonomii co se týče činností doma - takže si může hrát s čím chce a může sám volně přecházet z domu na dvůr, zahradu atd. A pokud má nějakou preferenci, tak to řekne sám bez ptaní. Tam, kde si neřekne, je mu to fuk (typicky to oblečení - tam je fakt bez názoru a požadavků a nechávat moje dítě rozhodovat v tomto by bylo zbytečné přetěžování ).
Takový to "chceš A nebo B" si teď vybavuju asi jenom "chceš zelený, žlutý nebo červený brčko?" - což následuje až poté, co požádá o brčko do pití. Jo a ještě se ho takto ptám na pohádku, jakou chc pustit.
Ale u těch provozních věcí prostě sám hlásí požadavky a návrhy, tam se ho ptát nemusím.