ronniev, patřím do kategorie lidí, ze kterých jen tak emoci nevypáčíš - tedy "veřejně", ať už anonymně tady, nebo veřejně při náhodném setkání, nemám potřebu něco vystavovat, ale naprosto chápu, že spousta lidí to má jinak a kupodivu se mi stává, že se takoví lidé na mně občas obracejí a pak se jim snažím pomoci.
Třeba jenom poslouchám, protože faktická a věcná pomoc není možná a nic špatného si o tom nemyslím, ani mi to nepřipadá nějak nepatřičné.

Zato blízké lidi klidně nějakou emocí zavalím, aby věděli, na čem jsou.