Tak jsme nakonec zrušili termín na plastiku - přišití oušek u syna (viz moje téma níže). Chirurg zhodnotil situaci jako rizikovější, se sklonem k hojení keloidní jizvou v rodině (přímo u mě), nicméně doporučení k operaci dal - rozhodnutí je čistě na nás. Bohužel mi nikdo dopředu neřekne jak operace dopadne, testy možné provést nejsou. Po tuberkulinu má syn jen lehkou spíše roztaženou jizvu, tedy né přímo keloid, ale ideální jizva to není.
Tak tedy, ze strachu jsem nakonec přišití uší zrušila.

Je někdo po plastice uší s keloidní jizvou? Je to opravdu tak strašné, že třeba i s odstupem času je jizva stále hodně vidět, žádné velké změny k lepšímu, při pravidelné péči?
Nevím jestli je lepší zlo mít doživotně odstáté uši, nebo velký keloid za uchem ( v případě, že se vůbec objeví - což mi nikdo dopředu neřekne).