já se těším na potenciální úplnou svobodu. Tzn. kdybych chtěla, můžu (večer/navečer) jít kam chci, kdykoliv chci a vrátit se , kdy chci.
Čím více potenciální svobody mám, tím méně ji uplatňuji, což vedlo k paradoxu, že když jsem byla na MD, tak jsem snad chodila někam častěji než teď, dokonce jsem si vyjela i na zahraniční konferenci, kam by mne ted nikdo nedostal ani párem zlatých volů.

Takže já bych byla pokrytec, kdybych mluvila o domácím vězení, protože u mne nejspolehlivejší způsob, jak mne udržet doma a bez tužeb opuoštět domov, je dát mi neomezenou volnost kdykoliv kamkliv jít nebo jet