První dítě ADHD, epilepsie, lehká dysfázie, kritérium náročného dítěte rozhodně splňuje, ač nejstarší, stále mu musím věnovat nejvíc pozornosti...
Druhé dítě za odměnu,mít takové všechny, můžu jich mít regiment (až nato, že jsem při jeho porodu málem umřela).
Třetí dítě - tak trochu kombinace svých bratrů ... po nejstarším se do všeho vrhá po hlavě, ale po prostředním mám vytrvalost a dokud to nedá, tak se nevzdá. Takže ve svých 19 měsících má za sebou několik úrazů, protože je neuhlídatelnej, k lince si přistěhuje nábytek, aby vylezl nahoru a chodil po ní, zábranu na schody přelejzá (takže jsme jí odmontovali, protože to je bezpečnější), a ještě je po mně vzteklej... ale dokáže být i neskutečně milej a je to úžasná opička.
A kdybych chtěla vlastní čtvrté, klidně bych ho i s touhle skvadrou měla, protože je to švanda :))

A potvrzuju, že mít víc dětí je nejlepší terapie - jak na to, že nejsem tak neschopná matka, tak i na toleranci těch ostatních "neschopných matek" :))