já jsme institut "nejlepší kamarád" jako dítě nesnášela. Byl spojen totiž s určitým majetnictvím a pokud ses začala trochu více družit s někým jiným, bylo to bráno jako zrada. Pokaždý, když neco začalo zavánět vztahem "nejlepší kamarádka", tak jsem se z toho vyvlíkla. Ulevilo se mi na střední škole, kde už jaksi bylo jasné, že přátel může mít človek víc a že se dá přátelit i ve více lidech. Ale pořád tam ještě, alespon v naší tříde, vznikali "kliky". To se začalo rozpouštět až v posledním ročníku. Nejlepší to bylo až na vysoké, kde už lidi měli rozum