Ananto, jsem doma s dětma už 7 let. Představ si, že jsi v práci bez přestávky 7 let, bez možnosti jít "domů", mimo pracovní prostředí.

To je na budku nejen pro slabší povahy, ale i pro ty silnější.

Není to o tom, že nezvládám pracovní povinnosti, ale chci taky občas z práce "domů", vypnout, být jinde. Když muž přebere na víkend děti, je to slast. Po 10 hodinách za den jich mám fakt dost, že je uloží je pro mě vykoupením.


Jinak já pracuju od 5 měsíců prvorozeného bez přestávky, jako OSVČ, doma - po nocích. Mám počítačovou práci. Doháním to právě o víkendech, kdy má děti muž, a od večera do cca 1-2 hodiny ranní.
To je prostě na budku.

Kdybych měla na starost jenom domácnost, budu vysmáta (tím chci říct, že chápu únavu materiálu po tolika letech doma, ale starost o domácnost a děti bez nutnosti pracovat pro zaměstnavatele je fakt pohoda - zkuste si k tomu přibrat normální 40 hodinový týden zvládaný po nocích a odpoledních spáncích dětí a budete ještě s vděkem vzpomínat, jak vám bylo hej, když jste měli na starost jenom děti a domácnost...).