Vzbudí mě mimino a chrápající manžel. Přiložím v polospánku mimino k prsu, v tom mi na hlavu skočí batole, představující si, že jsem závodní motocykl. Řidítka mám místo uší. Mimino začne řvát, batole začne řvát. Vstanu z postele, bolestivě došlápnu na kostku lega, v příštím kroku zakopnu o dřevěný vláček. Doklopýtám do chodby, kde si urazím palec o dětskou židličku. Batole ječí, že chce snídani. Po příchodu do kuchyně konstatuji, že sladce spící manžel večer opět neumyl nádobí. Stoupnu si tedy ke škopku a začnu mýt nádobí. Mimino mezitím křičí hlady. Došel čaj. Ještě mě nalačno čeká vynést nočník. Batole mezitím rozdrobilo koláč do mlíka a ten vylilo na pohovku. Na tohle čaj stačit nebude, zapínám kávovar. Nevšimnu si přitom, že si manžel odnesl rozdvojku z kuchyně a kávovar není zapnutý do elektřiny. Batole pije rýžové mléko přímo z krabice. Kouknu se na hodiny, je sedm. To znamená, že kouzelná školka a s ní kýžená půl hodina času jde až za hodinu a půl ...
Jo, mateřská dovolená, to je ráj.