Žiju v Kalifornii, manžel už nemá žádné příbuzné (rodiče mu zemřeli, sourozence neměl, různí bratranci atd. jsou o generaci starší než on), já mám teda svoje rodiče, ale vídáme jednou za čas... takže tady taky žádné příbuzné nemáme. Ale máme kamarády. Nakonec - s kamarádama když se sejdeme na oběd nebo tak, tak jsme spolu, protože spolu chceme být a ne proto, že "musíme", když jsme příbuzní. S kamarádama jezdíme i na výlety, víkendy... obvykle s některými z kamarádů trávíme třeba oběd pětadvacátého prosince atd....
Takže moje rada - přestaň se litovat a něco dělej. Kamarády člověk nepotká na každém rohu, chce to trošku trpělivosti a zkoušení, ale dají se najít...