Makarono, jako bych to psala já. Mám taky jen maminku, prarodiče jsem nezažila, tatínek zemřel taky v mých deseti, předtím byl vážně nemocný dlouhá léta. Bratranci a sestřenice o generaci starší, nemáme si co říct. Řada tet a strýců už mrtvých a ani když byli naživu, neměli jsme k sobě bůhvíjaký vztah. Moji rodiče nemohli mít dlouhá léta děti, takže je zbytek rodiny docela využíval, moji tety a strýcové jim podstrkovali neteře a synovce a očekávali dary, komu by taky bezdětný pár strkal peníze, že... když jsem se narodila já, nikoho jsem nezajímala, najednou pro mě nikdo teta a strýc moc nebyl. Neexistovalo, že by mi někdo z příbuzných dal byť i jen nějakou malou fidorku třeba... Njn, takovej je život, není všechno ideální. Nejsi v tom sama, spousta z nás zažívá obdobný životní příběhy...

Vlastně ani nevím, jaký to je, když rodina funguje tak, jak má.