Já mám děti větší, takže procházky se psem - nejlépe někde, kde NIKOHO nepotkám, jsou ta nejlepší relaxace. Případně když se čtyřnožcem odjedu na víc dní mimo město na chalupu, dva dny totálního klidu, kdy nemusím na nikoho mluvit, jen pracuju, topím v kamnech a chodím se psem po lese, to je balzám.

Za sebe musím říct, že manželovi sedánky s osobou opačného pohlaví bych nesla těžko, ale mám za sebou neblahou zkušenost, takže by mi nejspíš vadilo, i kdyby dotyčná vypadala jako kříženec harpyje s krtkem, bylo jí 99 a byla kvadruplegik.