Já si musela v ČR pořídit byt, u soudu chtěli vidět doklady, fotky apod., že byt vlastním, že je zařízený a připravený k okamžitému nastěhování. Musela jsem mít připravenou školu pro syna, potvrzení, že ho vezmou, nehledě na to, že si soud zjišťoval úroveň školy sám a vyzval nezavyslého člověka, v našem případě specialistku na kontrolu školy. Soudní proces je opravdu hrozně zdlouhavý, já se soudila 6 let, měla jsem 3x konečný soud, u kterého se mělo rozhodnout a vždy to soudce odvolal, že potřebuje další důkazy, naposledy to bylo skoro o rok. Nakonec, když už tedy nebylo co zjišťovat, tak mi vycestování do ČR a vlastně vyjmutí syna z jurisdikce povolili. Ale soudní proces 10dní dlouhý (od rána do večera každý den), zainteresováno v tom byla hrozná spousta lidí, sociálka, specialisti, škola v ČR, škola v Anglii, překladatelé pro moje rodiče a manžela, vypovídala snad celá rodina jak moje, tak ex. Takže tím chci říct, že není od věci připravit se dopředu, zajistit vše potřebné pro děti, abys soudu ukázala, že jsi schopná se o děti v cizí zemi náležitě postarat, musíš taky ukázat, že jsi schopná postarat se líp, než bys mohla v zemi, kde žijou nyní. Ale to by ti všechno měl říct právník, co budeš potřebovat. A nenech se odradit tím, že to nejde, já byla u třech právníků a když jsem řekla, že jsem z ČR, tak dva mi odpověděli, ať na to radši zapomenu, až ten třetí mi řekl, že to zkusíme, no a nakonec to vyšlo. Bylo to nejlepší rozhodnutí mého života, já už bych tam žít nedokázala.