No, pokud si dobře vzpomínám na svoji anabázi - sama bych nikdy nikam k doktorovi nešla, takže mne tam strkala matka - důvod nebyl asi v ničem z toho, co popisuje zakladatelka (navíc ten popis je spíš klinický obraz sociální fóbie a OCD, pokud mohu soudit). Vybočovala jsem ze standardu spíš myšlením, chováním max. v tom, že jsem neuznávala a nepřijímala normy automaticky, ale musely mít nějaký smysl. Pokud neměly, nebyla síla, která by mne přiměla je dodržovat.