já bych si přála permici na plavečák, jestli ho stihnou otevřít, ale já si, bohužel, dárky na přání pod stromkem nevychutnám (pokud to není, že poprosím o pyžámko a těším se, jaké mi mandža vybere - i když mi jednou koupil takové, které mi bylo velké ještě v 9. měsíci, přes břicho!!), nevím, co bych dělala kdyby mi nekoupil sám od sebe nic, na narozeniny mě překvapil čokoládovým sprcháčem a tělovým krémem (čoko s tofee) ze Sephory a to mě až dojal a hrozně si to užívám, mě by nenapadlo si koupit tak drahou kosmetiku, ale tahle čokoláda má teda grády. Kdybych si řekla, že potřebuju ten a ten šampon... tak to si můžu koupit sama, ne?? A jaký proplacení, když peníze máme společný a nekecáme si vzájemně do toho, co si můžem koupit???

Já bych trvala na tom, že něco chci a nechci si říct, co.

Ale s tím nakupováním v supermágu na poslední chvíli mám taky zkušenost, to jsem zatrhla s tím, že se to nedělá, "tak já vlítnu do Tesca a vezmu orvní věc, co není vyloženě blbá" jinak já vybírám manželovi dlouho dopředu a myslím na něj, co by ho mile překvapilo, tak se on může taky obtěžovat. To je přece zcela základní věc, stejně jako líbání, proč by se na něj neměl chlap v manželství vybodnout, že by se jen souložilo?