Přidat odpověď
Můj zatím největší úspěch byl, cca roce věku první dcery jsem vyrazila do hospody a okolo půlnoci se vracela domů....Stojím na zastávce, čekám na autobus a jel obyčejný, nikoliv nízkopodlažní...Tak si říkám, doprdele, zase musím počkat a nechala jsem si ho ujet????O půlnoci, bez kočáru, ovíněná jsem tam tvrdla dalších dvacet minut, než jel další, ale nutno podotknout, že svojí nablblosti jsem se smála ještě doma :o)))A vozíkem v krámě pohupuju nonstop..zjm. ted po druhé dceři, která, když se nejede minimálně 40km/h, tak řve...takže mám nacvičeno..:o))
Předchozí